čtvrtek 28. července 2016

Z pod Kazbegi

Ráno jsme z hostelu vyrazili na marutkoviště Didube. Hned na náměstí Svobody nás chytil naháněč, a nabízel, že nás do Stepansmindy doveze a že nám udělá cestou zastávku u všech zajímavostí. Ale my nejdřív potřebovali vyměnit. Za poslední Lari jsme dobili kredit na elektronickou tramvajenku, kterou jsem dostal od kolegy na katedře a vyrazili jsme metrem na Didube. Jízda bez ohledu na počet stanic stojí 5korun, na tu tramvajenku jsem ten turniket mohl odpípat klid ě pětkrát. Metro je sovětskébo typu, soupravy po modernizaci jako v Praze na áčku.

U maršrutkoviště v Didube je velký trh a pár směnáren. Ten trh je mimochodem super, maj tam i všechno možné domácí vybavení. Naháněčů tam bylo dost, nějak jsme se pak dali dohromady s jedním řidičem, který nás tam měl vzít za patnáct lari na osobu tj. 150 korun. A ráno bylo v Tbilise h příjemně, pršelo (vzkaz pro Hanku: podařilo se mi sem při ézt hodně mraků ze Skotska, tak doufám, že to tam je POZNAT:-) ). Ten člověk měl džíp (mitsubishi pajero) akorát pět míst plus řidič a na palubní desce měl gyrostatický kompas a výškoměr. Tak jsme jeli. Po asi hodině cesty jsme se ho zeptali, jestli nám taky může zastavovat na zajímavosti, ale to je za 5lari na osobu příplatek, protože jak řekt, čas jsou peníze (musí na nás čekat při těch zastávkách). Tak jsme měli nějakou pevnost po cestě s dvěma kostely, nad přehradou, pak tu slavnou Panorama vyhlídku a nakonec "mineral water" což bylo takové sintrové pole. Tam už ale pršelo.

Ve Stepansmindě bylo také zataženo.  Chtěli jsme se najíst, protože už bylo pomalu na oběd. Náhodou jsme ale došli až k místnímu muzeu a tak jsme vykonali před jídlem nějaké KPČ. Potom jsme se v jedné místní restauraci oddali ochutnávání místní kuchyně, ale o tom příště. Pak jsme si ješgě potřebovali koupit jídlo na horu, ale to se zrovna rozpršelo. Pod prokávající stříškou jednoho magazínu jsme se v lijáku který proměnil místní ulice v potoky rozhodli, že v tomto počasí se už nahoru drápat nebudeme a že nás to neláká ani do stanu a vyrazili jsme najít.nějaký guest house. Vypadalo go, že.  Šesti pokojícj buyeme sami, ale nakonec se dorazila z Kazbegu ještě početná parta za jarmulkovaných židů ze shora z hory. Když pak večer přestalo pršet a odešly mraky, viděli jsme, že na vršcích nasněžilo.

Žádné komentáře:

Okomentovat